† 03. 12. 2011 | kód autora:
NoWNultá generace
Za počítače nulté generace jsou považovány elektromechanické počítače využívající většinou relé. Pracovaly většinou na kmitočtu okolo 100 Hz.Hybnou silou vývoje nulté generace se stala druhá světová válka, kdy došlo paralelně k velkému pokroku v různých částech světa.
První generace (1945 až 1951)
Počítače byly poměrně neefektivní, velmi drahé, měly vysoký příkon, velkou poruchovost a velmi nízkou výpočetní rychlost. V té době neexistovaly ani operační systémy ani programovací jazyky ani assemblery. Počítač se ovládal ze systémové konzole. Jeden tým lidí pracoval jako konstruktéři, operátoři i technici, jejichž úspěchem bylo ukončit výpočet bez poruchy počítače.
Druhá generace (1951 až 1965)
Počítače druhé generace charakterizuje použití tranzistorů (tzv. polovodičová elektronika), které dovolily zlepšit všechny parametry počítačů (zmenšení rozměrů, zvýšení rychlosti a spolehlivosti, snížení energetických nároků).
Počátek využívání operačních systémů, jazyka symbolických adres, první programovací jazyky.
Třetí generace (1965 až 1980)
V této době byl výkon počítače úměrný druhé mocnině jeho ceny, takže se vyplatilo koupit co nejvýkonnější počítač a poté prodávat jeho strojový čas Objevuje se první podpora multitaskingu, kdy se programy vykonávané procesorem střídají, takže jsou zdánlivě zpracovávány najednou. kromě velkých střediskových počítačů (mainframe, tzv. sálový počítač) se objevují i první minipočítače a mikropočítače
Čtvrtá generace (od roku 1981)
Čtvrtá generace je charakteristická mikroprocesory a osobními počítači Přichází éra systémů DOS a vznikají grafická uživatelská rozhraní. Poměr cena/výkon je nejlepší u nejvíce prodávaných počítačů, vyšší výkon je vykoupen exponenciálním růstem ceny, proto se již nevyplatí koupit nejvýkonnější počítač na trhu a z mnoha běžných a laciných počítačů vznikají clustery. S rozvojem počítačových sítí vzniká Internet, distribuované systémy. Výkon počítačů se zvyšuje použití několika procesorů (multiprocesory)Přichází éra systémů DOS a vznikají grafická uživatelská rozhraní.
Budoucnost
Další generace zatím nejsou známy, protože není jisté, jakým směrem se bude vývoj ubírat. Mohly by to být stroje s umělou inteligencí, kvantové počítače nebo něco úplně jiného.
† 03. 12. 2011 | kód autora:
NoW
1. Dlouhý ocas (The Long Tail)
Statistické rozložení charakteristické
velkým množstvím málo častých případů,
jejichž celkový objem představuje velkou
část celku (např. Wikipedia, Amazon,
2. Data hrají roli druhého procesoru
Stoupající význam dat pro úspěšnost aplikace – jedinečná a
neopakovatelná data způsobují velkou výhodu proti jiným.
3. Uživatelé vytvářejí přidanou hodnotu
Úspěšné aplikace se orientují na poskytování maximálně výhodných
služeb uživatelům s cílem získat co největší objem jedinečných dat.
Zároveň se snaží co nejvíce zapojovat uživatele do nepřetržitého vývoje.
4. Všudypřítomný síťový efekt
Aplikace by měla nejen co nejméně bránit uživatelům vkládat data, ale
měla by též zajistit, aby se tato data díky propojení přirozeným způsobem
vzájemně posilovala.
5. Jen některá práva jsou chráněna
Ochrana intelektuálního vlastnictví brání využitelnosti dat i experimentům.
Aby bylo možno využívat výhod kolektivního přístupu, je třeba co nejvíce
eliminovat omezující faktory (např. formou licenční smlouvy s uživateli).
6. Nekončící Beta verze
Nové funkce aplikace se vyvíjejí průběžně a nepřetržitě s přispěním
uživatelů. Osvědčené zůstávají, nevyužívané se po čase ruší.
7. Nesoutěžit ale spolupracovat
Aplikace Webu 2.0 jsou vyvíjeny jako síť spolupracujících na data
orientovaných služeb dovolujících publikování obsahu. Za účelem co
největšího usnadnění programování dochází často k využívání cizích funkcí
(OS).
8. Funkce není omezena jedním zařízením
PC již není jediným zařízením, na němž je možno internetové aplikace
provozovat. Proto je třeba je navrhovat tak, aby integrovaly služby pro různá
stacionární i mobilní zařízení.
